KRNOV
| | Krnovská synagoga 50°5'23.09"N, 17°42'27.203"E
Ul. Soukenická a Barvířská, Krnov, okr. Bruntál Vyfoceno: Srpen 2008 Bývalý židovský templ v hornoslezském Krnově je jedinou v historické podobě dochovanou a turistům přístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v Česku s dochovanými arabskošpanělskými interiéry. Synagoga se nachází na nároží ulic Soukenické a Barvířské za budovou České pošty. Byla postavena roku 1871 stavitelem Ernstem Latzelem. Délka sálu dosahuje 24 metry, výška dvojvěží 22 metry. Exteriér objektu je neorománský. Uvnitř převládají maurské architektonické prvky. Návštěvníka zaujmou podkovovité oblouky vyřezávaného loubí nad ženskými balkony a hnědočerveně laděný kazetový strop. Tento styl od středověku používali tzv. sefardští Židé. Na nosných litinových sloupech jsou uchyceny rozvody plynového osvětlení, pod okny a ve stropě najdete větrací šachty. Portál pod východním průčelím je pouze dekorativním prvkem fasády, za kterým se nachází zdivo. Z vnitřní strany zde visel svatostánek (dřevěná skříň se svitky Tóry) a nad ním varhany. Na venkovním střešním soklu se tyčily kamenné desky desatera, nyní uskladněné na půdě. Krnovská synagoga přestala sloužit bohoslužbám na podzim 1938, kdy byly Sudety připojeny k nacistickému Německu. Krátce poté byly synagogy v okolních městech zlikvidovány, ta krnovská však byla zachráněna. Starosta města svolal radní a informoval je o tajném příkazu z Berlína, který zněl „zničit židovský templ“. Sudetoněmečtí zastupitelé pak jednomyslně schválili návrh stavitele Franze Irblicha, že nacisty podvedou. Byla vypálena obřadní síň židovského hřbitova, zatímco ze skutečné synagogy byly odstraněny symboly židovské víry a byla přeměněna na městskou tržnici. V době socializmu pak byla budova využita nejprve jako sklad, od roku 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí a od roku 2003 ji provozuje občanské sdružením Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní síň. Sdružení rovněž získalo historické lavice z roku 1897, které původně sloužily v synagoze v Olomouci. Do míst v lavicích budou umístěny cedulky se jmény obětí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výtečná akustika dávají kulturním pořadům v synagoze neobyčejné kouzlo. Židé se do Krnova přistěhovali v 19. století především z blízké Osoblahy. Gesslerovi započali s výrobou slavného bylinného likéru Altvater (Praděd), Bellakovi vybudovali druhou největší textilní továrnu ve městě. Členové židovské obce postavili i stavby jako palác Silesia nebo činžovní dům s restaurací Hermes na Hlavním náměstí. Tyto majetky byly ukradeny v roce 1938 a roku 1945 většinou nebyly vráceny. Krnovským Židům přitížilo, že před válkou se v drtivé většině hlásili k německé národnosti. Židovská obec v Krnově dnes již neexistuje, nejbližší náboženská obec sídlí v Ostravě. Památkou na zmizelé spoluobčany je také židovský hřbitov v ulici V osadě při výpadovce na Opavu. Byl vážně poškozen částečnou likvidací v letech 1986-1990. Je nadále ve velice špatném stavu, peníze na jeho opravu nepřicházejí. Synagogu zpřístupňují členové občanského sdružení Krnovská synagoga. Webové stránky - http://www.mujweb.cz/www/synagoga Telefon - správce Jan Stejskal: 737 201 166 E-mail - pavel.kuca@centrum.cz (Zdroj: www.krnov.cz) |