Brno
| | Městská jatka 49°11'12.123"N, 16°37'37.464"E
Masná a Porážka, Brno, okr. Brno-město Vyfoceno: únor 2009 Stav: konverze V Brně, na pravém břehu Svitavy, byl více než před sto lety vybudován areál městských jatek jako součást průmyslové zóny v jižní části města. Areál se rozrůstal podél břehu řeky do nezastavěných ploch za městem. Z druhé strany jej vymezovala vznikající ulice Masná. Tzv. nová městská jatka - tedy ta část, která byla masným průmyslem využívána ještě v 80. a 90. letech 20. století, byla vystavěna v několika stavebních etapách na přelomu 19. a 20. století a územně je vymezená železničním viaduktem při ulici Hladíkově, ulicí Masnou a řekou Svitavou. Původně areál zabíral rozlohu 16 ha. Jak urbanistická koncepce, tak architektonické pojetí budov bylo poplatné historizujícímu stylu (obvyklému pro stavbu podobných průmyslových staveb nejen v Brně). Areál měl ve své původní podobě výrazně osovou kompozici. Středovou páteř areálu lemovalo pravidelné stromořadí. Budovy byly navrženy jako výrazné symetrické haly s fasádami se zdobnými detaily, provedenými ve dvou barvách lícového zdiva a v omítkách. Starší část zástavby představuje původní hlavní výrobní komplex podél ulice Masné a budovy administrativního rázu podél ulice Porážka. Hlavní výrobní komplex tvoří objekt přestřešeného průběžného "tunelu", ke kterému z jedné strany přiléhá pravidelně rytmizovaný objekt bývalých chladíren podél ulice Masné, z druhé strany jsou do něj kolmo napojeny tří nebo pětilodní haly, orientované dovnitř do areálu. Haly i průjezd mají velmi efektní horní osvětlení v několika výškových úrovních. Z doby pozdější pocházejí objekty blíže nábřeží Svitavy - především velká hala tržnice podle projektu Josefa Nebehosteneho a menší objekty stájí. Velká hala tržnice je zajímavá zejména výškově členěným prostorem a spletí ocelových nosných konstrukcí, opět má výrazné horní osvětlení - velké světlíky s ocelovou konstrukcí. Lehké konstrukce kontrastují s poměrně hmotným cihelným pláštěm budovy. V roce 1916 byl areál doplněn mrazírnou. V průběhu 20. století byl areál jatek obestavěn ostatními průmyslovými areály (škrobárny, mrazírny a ostatní podniky), ulice Masná se stala uzavřenou vnitroareálovou komunikací, celý komplex byl izolovaný a stál zcela stranou zájmu. Postupné modernizace provozu si vynutily značný objem adaptací a rekonstrukcí v areálu, který byl postupně dodatečnými přístavbami zahušťován až na hranici únosnosti. Přístavby, vestavby, nástavby i celé novostavby na posledních volných místech ale byly rozmisťovány zcela účelově, pouze s ohledem na potřeby provozu, bez zjevné koncepce dalšího vývoje a zcela bezohledně vzhledem k původnímu konceptu, který se ve spleti nových úprav zcela ztratil. Výstavba vlečky na nábřeží Svitavy si vyžádala demolice některých budov a dokonce odbourání východní stěny velké haly tržnice. Původně měly stavby velmi zdobné fasády z dvoubarevného lícového zdiva, pozdější úpravy však značnou část zcela znehodnotily. V 90. letech byla činnost masného průmyslu v Brně zastavena. Po několika letech bez nového uživatele se do areálu stěhují Brněnské komunikace a.s. (sídlo provozního úseku) a postupně jej začínají přetvářet jako své provozní středisko. Od té doby se datují snahy revitalizovat areál, naplnit jej novou funkcí při možnosti obnovit původní urbanistický záměr, doplnit jej a dát vyniknout hodnotám původní průmyslové architektury, aniž by se z ní stala pouze efektní kulisa a aniž by bylo nutné původní areál zcela přetvořit rozsáhlými přestavbami na jiný účel. Následují postupné opravy jednotlivých objektů v areálu pro nové funkční využití. Budovy jsou upravovány zejména po stránce vnitřních dispozic - zpravidla jsou odstraněny veškeré dodatečné vestavby a ponechán patrný původní systém objektu. Postupně jsou také odbourány veškeré dodatečné a nepůvodní přístavby a nástavby, takže jsou opět odhaleny původní objekty. Po odstranění novotvarů je obnovována původní středová osa areálu. V současné době má celý areál 20 objektů, rozkládá se na ploše 32 ha. Historické objekty jsou orientovány podél centrální osy původně lemované stromořadím, které je dnes zčásti obnoveno. (Zdroj: Registr VCPD ČVUT (http://registr.cvut.cz), V003905 - Barbora Jenčková a Lukáš Beran, městská jatka) |
| | Zbrojovka Brno a.s. 49°12'17.65"N,16°37'58.45"E
Lazaretní 7, Brno-Zábrdovice Komín: MTC 63 Vyfoceno: Únor 2009 Zbrojovka Brno a.s. vznikla v r. 1918 z původních rakousko-uherských dělostřeleckých dílen jako československá státní zbrojovka. Od oprav vagónů a vojenských pušek se postupně vyvíjela výroba součástí telegrafní a telefonní výstroje, pomůcky pro železniční opravny a nářadí. Montáž rakouských pušek Mannlicher vystřídala výroba německých pušek Mauser, později výroba pušky vlastního vzoru 24. V letech 1924 -1925 byly postaveny budovy pro účely výroby pušek, kulometů, automobilů, pro potřeby strojírny a nářaďovny. Rozšíříla se i produkce civilní - automobily, jízdní kola průmyslové váhy, nářezové stroje, letecké motory, obráběcí stroje a speciální nářadí. Zbrojovka se stala vzorem dokonale organizovaného podniku s moderní sériovou a přesnou výrobou, s originálním tolerančním systémem pro vlastní výrobu a uživání měřidel a stala se tak jedním z průkopníků normalizace v Československu. V druhé polovině 20. let se Zbrojovka stala jedním z největších výrobců pušek na světě. V třicátých letech se objevila výroba standardních i cestovních psacích strojů podle licence Remington. V letech 1934 -1938 se ze Zbrojovky stal koncern světového významu. Zbrojovka Brno rozšířila svůj vliv i nákupem akcií a získala tak kapitálovou účast v podnicích s obdobnou výrobou nejen v Čechách, ale i na Slovensku, v Rumunsku a v Jugoslávii. V době své konjunktury měla Zbrojovka přes sedmdesát závodů a provozů. Ve čtyřicátých letech byla zavedena výroba traktorů, motocyklových motorů, loveckých a sportovních zbraní. Počátkem 70. let bylo investováno do nového objektu nářaďovny. v osmdesátých letech Zbrojovka Brno vyráběla zejména kancelářskou, sdělovací a výpočetní techniku, dieselové motory pro traktory Zetor, speciální a komunální nářadí. Lovecké a sportovní zbraně tvořily menší část objemu výroby. V devadesátých letech došlo k radikální strukturální změně, provázené zrušením neperspektivních výrobních oborů a snížením počtu pracovních sil. Zbrojovka Brno se transfromovala na akciovou společnost s výraznou koncentrací vlastníků. (Zdroj: www.zbrojovka.com) |