PRAHA
| | Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice ul. Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, Praha 3 - Žižkov
Pravoslavný Uspenskij chrám se nachází v poeticky klidném prostředí Olšanského hřbitova v Praze na Žižkově. Byl postaven mezi lety 1924-25 architektem Vladimírem Brandtem a vznikl díky finanční sbírce pravoslavné komunity žijící na území tehdejšího Československa. Chrám byl vystaven ve staroruském slohu, má čtvercový půdorys a věž dosahuje výšky cca 22m. Mezi nejvýraznější znaky kostela patří mozaika Zvěstování Panny Marie nad portálem, která pochází z roku 1927 a je kopií ikony "Znamenije Kurskaja Korennaja", a mozaika archanděla Michaela na zadní straně kostela. Půvabný kostelík dodnes patří pravoslavné komunitě a pravidelně se zde konají pravoslavné mše. |
| | Kostel Panny Marie a slovanských patronů ul. Vyšehradská, klášter Na Slovanech (V Emauzích), Praha 2 - Nové Město
50°4'20.493"N, 14°25'2.837"E Kostel je součástí klášterního areálu Na Slovanech nebo také V Emauzích založeného v roce 1347 českým císařem Karlem IV. (1346 – 1378) u bývalého farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána pro mnichy benediktinské řehole z jižní Evropy (Balkán), kteří jako liturgický jazyk užívali staroslověnštinu. Při vysvěcení v roce 1372 se četla část Evangelia o setkání Ježíše Krista s učedníky v Emauzích, od čehož je odvozen druhý název kláštera. Ten se stal brzy místem vysoké vzdělanosti a umění s vynikajícími doklady gotické nástěnné malby, mj. obrazem tzv. Emauzského Ukřižování z období kol. roku 1360 či hlaholskou částí tzv. Remešského kodexu, jenž se po roce 1546 stal majetkem francouzských králů, kteří na něj při korunovaci přísahali. V roce 1419 klášter převzali husité a osazenstvo se přihlásilo ke kalichu. Přesto se v roce 1445 pokusili mniši, stále husitští, obnovit řádový život a vznikl tak patrně jediný husitský klášter v Čechách. Ten však skomíral, až byl na počátku 17. století opět obnoven jako katolický. Záhy poté, v roce 1636, sem byli uvedeni benediktini ze španělského Montserratu, kteří zde zůstali do roku 1880, kdy je nahradili benediktini z německého Beuronu. Současná podoba kláštera i kostela jsou výsledkem rozsáhlých renovací po roce 1945, kdy byl areál 14. 2. vybombardován anglo–americkými letadly při náletu na Prahu. Trojlodní síňový kostel i klášter jsou v jádře gotickými stavbami z 3. čtvrtiny 14. století, v 17. a 18. století barokizovanými, kdy chrámu přibyly dvě raně barokní věže a konvent byl zvýšen o patro. Po roce 1880 proběhla opětná regotizace v duchu beuronské umělecké školy a v 50. a 60. letech 20. století došlo k obnově celého areálu podle návrhů inženýra B. Hacara a architekta F. M. Černého, kdy věže nahradily betonová křídla. V interiéru kláštera, v ambitu, se nacházejí nástěnné gotické malby z období kol. roku 1360 na témata pararel ze Starého a Nového zákona a dále gotická císařská kaple, kapitulní síň a barokní refektář, vyzdobený raně barokními štukami. (Zdroj: http://pragensia.tiscali.cz) |
| | Kostel sv. Havla ul. Havelská, Praha 1 - Staré Město
50°5'8.29"N, 14°25'20.197"E Někdejší farní chrám stejnojmenného německého kvartálu vznikl v rozmezí let 1232-63. Havelské město mívalo v rámci Starého Města pražského výsadní postavení – mohlo se chlubit řadou obchodních privilegií či např. vlastní soudní pravomocí. Další etapu kostel načal ve století 14., kdy se přeměnil ve vrcholně gotickou baziliku. Karel IV. mu věnoval cennou relikvii - hlavu sv. Havla! Tu získal z kláštera St. Gallen ve Švýcarsku. Jeden z nejzásadnějších chrámů své doby je později proslaven také působením kazatelů Konráda Waldhausera, Jana Milíče z Kroměříže, ale i (r. 1404) Jana Husa. Farářem zde byl i sám Johánek z Pomuku. Barokní podobu získává po r. 1627, kdy jej darem od Ferdinanda II. získali karmelitáni, kteří si při něm vybudovali menší klášter. Přestavba svatyně proběhla dle projektu G. Orsiho (do r. 1704) a později P.I. Bayera, přičemž mohutně se vlnící vstupní průčelí (z dvacátých let 18. stol.) zdobené plastikami karmelitánských světců je pravděpodobně od Santiniho. Roku 1671 zde byl pohřben malíř Karel Škréta. (Zdroj: www.hrady.cz) |
| | Kostel sv. Martina ve zdi ul. Martinská, Praha 1 - Staré Město
50°4'58.856"N, 14°25'11.329"E Kostel sv. Martina ve zdi byl založen v 1. polovině 12. století jako farní kostel vsi Újezd sv. Martina, jež byla rozdělena stavbou staroměstských hradeb, proto název "ve zdi". Ve 2. polovině 14. století byl přestavěn a rozšířen. V roce 1787 byl zrušen a využit na skladiště, dílnu a obchody. V roce 1905 až 1906 jej Kamil Hilbert obnovil. Odkryl přitom zbylé části románské stavby. Jsou zde pochováni členové sochařské rodiny Brokofů. (Zdroj: www.hrady.cz) |