Zde vložte příspěvěk:

Jméno:

Email:

Předmět:

Text:

Diskuze

Výtopna Mariánské Hory
Výtopna Mariánské Hory
ul. Švermova, Ostrava-Mariánské hory, okr. Ostrava-město 49°50'23.912"N, 18°14'2.098"E komín: MTC 96 vyfoceno: leden 2008 Název chronologicky: - Důl Ignác - Elektrárna Ignác - Elektrárna Jan Šverma - Výtopna Mariánské Hory Data: 1890 počátky dolu Ignác, 1925 projekt elektrárny Autor: Philipp Jakob Manz architekt (Stuttgart) Stavebník: Rakouská báňská a hutní společnost ve Vídni Historie dolu Ignác a navazujícího průmyslu začíná v roce 1890, kdy důlní inženýr a podnikatel Vladimír Vondráček začal s hloubením jámy poblíž hlavní železniční trati Severní dráhy Ferdinandovy. Značná finanční náročnost výstavby přinutila Vladimíra Vondráčka nově postavený důl prodat. Od roku 1896 se stává majitelem dolu Ignác společnost Moravsko-slezské kamenouhelné těžířstvo Marie-Anna a v roce 1906 přechází do majetku Rakouské báňské a hutní společnosti ve Vídni (Báňské a hutní společnosti), která zde díky svému kapitálu vybudovala mohutný průmyslový komplex. V roce 1925 začíná podle projektu architekta Philippa J. Manze ze Stuttgartu výstavba nové elektrárny. Hlavní stavební objekty elektrárny (kotelna, strojovna, rozvodna) mají společnou podélnou dispozici a výrazné průčelí aditivně řazených nestejných štítů orientovaných směrem k železniční trati. Kompozici dominuje vodárna s expresivním, trojitě odstupňovaným ukončením věže, která vnáší určité napětí do kompozice nízkých trojúhelníkových štítů, lunetových oken a celkového neoklasicistního pojetí areálu. Konstrukčně byly jednotlivé stavby provedeny jako železobetonové nosné konstrukce s cihelnými vyzdívkami, kryté střechami nesenými ocelovými příhradovými vazníky. Ve stejném architektonickém pojetí následovala výstavba dnes bohužel demolované jámové budovy, strojovny a dalších staveb včetně uhelných zásobníků. Původně byla elektrárna vybavena dvěma dvoutlakými parními turbínami s alternátory Škoda, každý o výkonu 10 000 kW. V roce 1929 bylo instalováno další turbosoustrojí Škoda o výkonu 20 000 kW. Celkový instalovaný výkon elektrárny tím vzrostl na 40 000 kW (40 MW), a tím umožnil postupně zastavit malé zdroje na dole Ignác, Salma, Hedvika a Gabriela. Další menší zdroje používala Báňská a hutní společnost pouze dočasně nebo výjimečně jako rezervy. Ve své době měly tyto objekty prostřednictvím pompézní architektury demonstrovat ekonomickou a technickou sílu Báňské a hutní společnosti. (Zdroj: Alena Borovcová, důl Ignác Ostrava-Mariánské Hory, Registr VCPD ČVUT (http://registr.cvut.cz), V007532) Tímto děkujeme panu Sobolovi a ostatnímu personálu za laskavé vpuštění do areálu teplárny.

nvEl5xriOK 

15:44, 04.07.2016

O9k4pvD27hS, 

The commander of the ? main nato base had the inoarmftion tree days before that something strange was going on and what he gets to retaining evidence!a paper note book and a recorder! 

Copyright chramy.cz - Powered & designed by weBright.cz